Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /data/www/www_canik_cz/canik_cz/petra/wp-settings.php on line 472 Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /data/www/www_canik_cz/canik_cz/petra/wp-settings.php on line 487 Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /data/www/www_canik_cz/canik_cz/petra/wp-settings.php on line 494 Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /data/www/www_canik_cz/canik_cz/petra/wp-settings.php on line 530 Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /data/www/www_canik_cz/canik_cz/petra/wp-includes/cache.php on line 103 Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /data/www/www_canik_cz/canik_cz/petra/wp-includes/query.php on line 21 Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /data/www/www_canik_cz/canik_cz/petra/wp-includes/theme.php on line 623 Petra Čaníková

Dnešním dnem (7. května 2009) byla Vládou ČR odstartována unikátní Národní kampaň nazvaná STOP násilí na dětech. Zajímavý projekt, jehož hlavní ambasadorkou se stala známá moderátorka České televize Ester Janečková, byl ve své podstatě odstartován již dokumentem schváleným Vládou v září 2008 nazvaným „Národní strategie prevence násilí na dětech v ČR na období 2008–2018“.

Že vám to nic neříká? A nevíte, k čemu že to má být dobré?

Kampaň STOP násilí na dětech? A co je cílem?

Kampaň STOP násilí na dětech si klade za cíl upozornit na existenci násilí páchaného na dětech a na veškeré jeho podoby a formy. Důležitým aspektem kampaně je poukazování na dlouhodobé důsledky, které násilí na dětech může přinášet.

Cílem je informovat a vzdělávat v této oblasti širokou i odbornou veřejnost, rozvířit veřejnou debatu o násilí na dětech, upozornit na všechny formy násilí na dětech a především navrhnout řešení v podobě vedení rodičů k pozitivnímu způsobu rodičovství.

Slabikář – pro rodiče nebo pro děti?

Poutavý slabikář, se kterým se v blízké době jistě setkáme častěji, představuje vtipnou a poutavou formou, jak „slabikář života dětí“ píšeme my všichni. Slabikář je malým průvodcem jasnými i nenápadnými formami násilí, kterého se ať už vědomě či nevědomky dopouštíme na dětech.

Jedno z hesel ve slabikáři například upozorňuje na zanedbávání péče o díte, ignoraci a nezájem:

Máma má mítink, táta má tetu, sám sedím u internetu.

Každá strana slabikáře pak končí heslem:

A jak budou na dětství vzpomínat Vaše děti? Slabikář jejich života píšete Vy.

Zamyšlení se nad současným stavem a rodinnou atmosférou může řadu rodičů i ostatních blízkých a přihlížejících osob jistě přimět k pozitivnímu jednání nebo minimálně ke konstruktivní diskuzi.

slabikar-stop-nasili-na-detech-01-540x700 Zdroj: http://www.stop­nasilinadetech­.cz

Portál spuštěný ke kampani STOP násilí na dětech

Kampaň STOP násilí na dětech je v internetovém prostoru podporována na stránce www.stopnasili­nadetech.cz. Informace o aktuálním dění a konkrétních krocích kampaně doplňují stručné a jasné informace o problematice násilí na dětech, podpořené o výsledky sociologického průzkumu z českého prostředí a o další klíčové dokumenty a relevantní odkazy (například na Dětské krizové centrum). Jednoduchá prezentace problematiky jistě přínosným způsobem přispěje k úspěšnému propagování celé kampaně.

Kampaň je mířena nejen na širokou veřejnost v čele s rodiči nebo na odborníky, kteří jsou vyzýváni k veřejné diskuzi, ale míří svými kroky i na samotné děti.

O tolik preferovaném a diskutovaném tzv. pozitivním rodičovství, o tom, jak funguje, jaké může přinášet výsledky a v čem může být přínosné v každé rodině, vás budeme informovat již brzy v některém z příštích článků na portálu DámskýKlub.cz.

Den proti spamu: Zapojte se také!

Posted on Listopad 7th, 2008 in Ostatní

Jste zahlceni nehorázným množstvím nesmyslné pošty a e-mailů? Učinili jste proti spamování řadu opatření, ale stále se k vám občas nějaký ten spam dostane? Stojí vás mazání spamů více času než je zdrávo? Viděli jste už na vlastní oči internetovou diskuzi zahlcenou spamem? Máte se spamem vlastní zkušenosti? Pak máte jedinečnou příležitost sdělit své zážitky ostatním a podpořit tak sami Den proti spamu 2008.

Den 7. listopad 2008 je již podruhé vyhlášen Dnem proti spamu! V letošním ročníku vybízejí iniciátoři širokou veřejnost, aby se zapojila do diskuzí na téma spam, spamování a spameři. Diskutujte o spamu!

Mimo jiné i k tomuto účelu byly vytvořeny nové internetové stránky DenProtiSpamu.cz. Všem je zde dán prostor pro vyjádření osobního názoru a vlastních zkušeností se spamem a spamery. Díky tomu, že se do diskuze může zapojit celá široká veřejnost, bude umožněno vnímat problém spamu v celé jeho plastičnosti.

Ty, kteří by rádi podpořili Den proti spamu i jinými způsoby, vybízí iniciátoři akce, aby se např. na svých blozích a internetových stránkách k tomuto problému rovněž vyjádřili – třeba krátkým článkem. Na své internetové stránky mohou zájemci umístit i banner upozorňující na Den proti spamu. Cíle Dne proti spamu

Cílem Dne proti spamu je vyvolat širší a konstruktivní diskuzi o problematice spamu a antispamu. Medializovat toto téma a upozornit na jeho český kontext. Cílem je také ukázat, že (některým) internetovým uživatelům není tento problém lhostejný a jsou proto sami ochotni něco udělat.

Pokud mezi ně patříte i vy, zapojte se ještě dnes!

rojko.sk

Občanské sdružení Bol raz jeden človek spustilo v létě 2008 nový internetový portál Rojko.sk – portál mapující problematiku mentálního postižení a autismu.

Web vznikl z nutkavě pociťovaného nedostatku informovanosti o problematice mentálního postižení a autismu. Cílem projektu Rojko.sk je odstraňovat předsudky zvyšováním informovanosti o problematice mentálního postižení a autismu. Portál Rojko.sk chce také přinášet zajímavosti o životě a ze života lidí s mentálním postižením a lidí s autismem. Cílem portálu je zachytit věci vážné i nevážné, nové i zajímavé, které se přímo či nepřímo dotýkají života lidí s autismem a lidí s mentálním postižením.

OZ Bol raz jeden človek – iniciátor a provozovatel webu, je nevládní organizace, která vznikla na podnět studentů a absolventů Pedagogiky mentalne postihnutych a Liecebnej pedagogiky v roce 2006. Sdružení na podporu samostatnosti, integrace a seberealizace lidí s mentálním postižením a lidí s autismem se snaží ovlivnit smýšlení společnosti o lidech s postižením, ale především smýšlení lidí s postižením o sobě samých.

Nový web je otevřen pro spolupráci v mnoha oblastech. Pokud i vy chcete podpořit informovanost o problematice autismu a mentálního postižení nejen v České republice, ale také na Slovensku, zapojte se, přispějte vlastním komentářem, zkušeností nebo dejte o novém portálu Rojko.sk vědět ostatním.

autismus

Občanské sdružení Autistik ve spolupráci s Dětskou psychiatrickou klinikou UK 2. lékařské fakulty a FN Motol

pořádají dne 8. listopadu 2008 od 9 do 15 hodin seminář:

 

Autismus. Myšlení v detailech. Problémy centrální koherence. Rodina s autistickým dítětem.

 

Přednáší: Dr. Hilde DeClercq, autorka např. knihy Mami, je to člověk nebo zvíře? (Portál 2007). Přednáška bude tlumočena.

V rámci programu semináře bude od 9 do 10 hodin odpovídat zástupce Ministerstva zdravotnictví na vaše dotazy, týkající se zdravotní péče o občany s autismem.

Místo semináře: Velká posluchárna, Fakultní nemocnice Motol, Praha 5, V Úvalu 84 (Metro B Anděl, Bus 167 do zastávky Nemocnice Motol).

Registrace na seminář bude probíhat od 8 hodin. Poplatek 100 Kč za obdržené materiály se hradí před začátkem semináře (studenti a členové Autistiku zdarma). Na seminář se není nutno předem přihlašovat.

Dejte o tomto semináři vědět také ostatním zájmcům o autismus.

slovnicek

Vybírám pár důležitých výrazů, spojených s problematikou bezdomovectví:

Bezdomovec

Bezdomovec je osoba, kterou z různých důvodů postihlo společenské vyloučení a ztráta bydlení, nebo je touto ztrátou akutně ohrožena. Je to osoba žijící na veřejných místech (např. ulice, nádraží, park), v neadekvátních či nejistých bytových podmínkách (např. dům určený k demolici, sklep, půda, holobyt, squat) nebo osoba přijímající pomoc obce, státní či nestátní organizace nebo instituce (nouzové ubytování, sociální služby apod.). V právnické terminologii je bezdomovec nazýván termínem „občan bez přístřeší“ a je zařazen do kategorie „občanů společensky nepřizpůsobivých“.

Bezdomovectví (bezdomovství)

Bezdomovectví je negativně hodnocený společenský jev. Zahrnuje jednání a procesy vedoucí ke ztrátě zázemí, životních jistot a ke společenskému vyloučení. Bezdomovectví znamená také samotný fakt existence lidí bez domova, které nejsou schopny svou situaci bez pomoci druhých řešit a vyhledávají proto různé formy sociální pomoci. Bezdomovectví jako životní situace je projevem extrémní chudoby. (pokračování příspěvku…)

bezdomovkyne

Pod pojmem „bezdomovci“ si většina české populace představí muže s nedbalými plnovousy ve špinavých starých hadrech, polehávající mezi davy na zatuchlých nádražích nebo špinavých ulicích. Jejich majetkem jsou jen staré igelitky a prázdné krabice levného vína. Mezi těmito bezdomovci někdy můžeme vidět také ženy. Neskrývá se však za označením „bezdomovkyně“ více, než vidíme na našich nádražích a ulicích velkoměst?

Českou populaci bezdomovců doplňuje podle statistik odborníků přibližně 15% žen. To je podle odhadů zhruba o 10 procentních bodů méně, než v zemích Evropské patnáctky a USA. Tato zpráva se nám jistě jeví jako velice pozitivní. Když však nahlédneme do zákulisí české chudoby, vidíme, že na scéně hraje jednu z hlavních rolí také tzv. skryté bezdomovectví. Tuto formu bezdomovectví však statistiky dosud nepodchycují.

Ženy, které se ve své životní situaci dostaly do slepé uličky, totiž využívají především dočasné nouzové ubytování u příbuzných, přátel nebo vyhledávají pomoc azylových zařízení. Přestože tyto ženy střechu nad hlavou de facto mají, řadí je odborníci mezi skryté nebo potenciální bezdomovce.

Řešení v podobě urychleného přestěhování k novému partnerovi nebo ke vzdálené rodině však může vést k znevýhodnění ženy při dalším řešení její situace. Důvodem je to, že nejčastější příčinou bezdomovectví žen jsou faktory vztahové – tedy rozpad rodiny, narušené vztahy mezi partnery, násilí v rodině, sexuální zneužívání nebo týrání.

Velmi důležitým rysem bezdomovectví žen je také skutečnost, že ženy s sebou často mají děti. Ty pak získávají status „bez domova“ spolu s matkou, nebo jsou svěřeny do péče dětských domovů, které ale nebezpečný potenciál bezdomovectví skrývají také. Rysy, které jsou společným jmenovatelem všech typů bezdomovectví – tedy chronická chudoba, sociální nezralost a emoční nevyrovnanost, se tak vtírají do života dalším a dalším lidem.

Bezdomovci: My versus oni

Posted on Červen 14th, 2008 in Bezdomovectví
bezdomovec lezici spici

Ve vyspělých zemích je problematika bezdomovectví známou a často diskutovanou otázkou. U nás se tento „extrémní stav chudých lidí“ začíná stále ve větší míře objevovat také, avšak bez většího zájmu veřejnosti.

Počátkem devadesátých let jsme bezdomovce na našich ulicích začali potkávat také my. Osoby bez domova se v určité míře vyskytovaly ve společnosti vždy, avšak bezdomovectví se stává masovým problémem velkoměst teprve v posledních dvaceti až třiceti letech. (V naší společnosti byl problém v minulosti navíc zakrýván a tabuizován.)

Bezdomovectví je velkou částí populace považováno za negativní společenský jev a je provázeno směsicí pocitů lhostejnosti, pohrdání, rozhořčení i soucitu. Tyto pocity pramení z představ, které bezdomovcům dávají jednotnou nálepku kriminálníků, a osob neschopných a neochotných přizpůsobit se většinové společnosti. (pokračování příspěvku…)

Etika v antropologickém výzkumu

Posted on Červen 14th, 2008 in Ostatní
Etika v antropologickém výzkumu

Úvod

V dnešní době, „ve věku vzrůstající specializace a tím i zužování pohledu, je antropologie jediná věda, která se ještě ptá: “Co jsme vlastně za bytosti?“ Díky zkoumání úžasně krásné různorodosti lidského vyjadřování se antropologie stává rozborem nás samotných.“ (Murphy 2001: 9) Jelikož se tímto způsobem antropologie dotýká lidí jako jednotlivců nebo jejich skupin, stává se čím dál častěji předmětem diskusí věnovaných etice. V této práci se zaměříme právě na etiku a na její vztah k antropologii a ukážeme si některá konkrétní etická dilemata, se kterými se antropologický výzkum může potýkat. (pokračování příspěvku…)

konference

Rok 2003 byl vyhlášen evropským rokem osob se zdravotním postižením. Součástí projektů, mezinárodních konferencí, seminářů a prezentací týkajících se této problematiky byla mj. konference „Společenské a profesní začlenění postižených osob“ (Francouzský institut, Praha, 18. listopad 2003). Jednotliví francouzští a čeští přednášející informovali o své dosavadní práci i budoucích národních i nadnárodních projektech. Diskuse všech zúčastněných směřovaly k výměně zkušeností, projektů a nápadů spojených s touto problematikou. Tento text shrnuje základní informace a návrhy, které na zmíněné konferenci zazněly. (pokračování příspěvku…)

deti

O autismu, autistech a jejich sociálním okolí

Poruchy autistického spektra, neboli autismus, je vývojovou vadou, projevující se poruchami sociálních vztahů, interakce a komunikace. Postižený se proto projevuje jako extrémně osamělá, sociálně izolovaná osoba. Autismus je často doprovázen stereotypním chováním a nefunkčními rituály, jejichž narušení je těžce snášeno. Přidruženy jsou často echolálie (též echomatismus, patologické napodobování řeči, gesce a jiných projevů druhé osoby, Hartl, Hartlová, 2000), opakování frází, nesprávné používání zájmen, různé fóbie, nebo (auto)agresivita. Chybějící vytváření sociálně-emočního pouta, celková odtažitost (nevytvoření komunikační vzájemnosti) a chybějící empatie mohou významně ovlivnit také reakce interagujícího okolí (Hanuš, 2000: 290; Průcha, Walterová, Mareš, 1998; Hartl, Hartlová, 2000).

Na území České republiky žije (podle českých a zahraničních odhadů) s poruchou autistického spektra 15 až 30 tisíc osob* (Thorová, 2002; Vyčichlo, 2003; Votrubová, 2004). Pro své výrazné sociální aspekty se ovšem autismus netýká pouze těch, kteří jsou jím sami postiženi, ale také jejich bezprostředního sociálního okolí. Právě proto, že autismus svými projevy výrazně ovlivňuje interakce a komunikaci, může se toto postižení stát pro sociologii velmi zajímavým. (dle Gilarová, 2004)

O autistech a o správném zacházení s nimi toho bylo již mnoho nápsáno. O rodičích a rodinách autistických dětí toho ovšem moc nevíme a v dostupné literatuře každopádně chybí také pohled na tuto problematiku přímo ze strany rodičů. (viz Gilarová, 2004: 4) Tento motiv jsem se pokusila rozvíjet již ve své bakalářské práci „Být rodičem autisty“, kde jsem se věnovala především utváření určité „jinakosti“ v identitě rodičů autistů (Gilarová, 2004). Nyní bych se ráda zaměřila na stejný výchozí materiál (kvalitativní hloubkové rozhovory provedené anonymně ve čtyřech různých rodinách) a prozkoumala ho z pohledu genderu, socializace a genderových stereotypů. Rozhovory určené původně pro mou bakalářskou práci považuji pro tento účel za velmi vhodné, protože jsou v nich zahrnuta jak vyprávění žen-matek, tak i mužů-otců, a v jednom případě i obou manželů. Mezi dětmi se ve vhodném rozložení vyskytují chlapci i děvčata, přičemž poměr chlapců a děvčat z řad autistů také odpovídá normálnímu rozložení postižení (autismus postihuje podle lékařských zjištění z větší části chlapce). Popis výběru vypravěčů i postup prováděné analýzy odpovídá postupům použitým v mé bakalářské práci. (Gilarová, 2004: 4–7) (pokračování příspěvku…)